Kotníkové boty s membránou: co membrána řeší a co ne

Membrána patří k vlastnostem obuvi, které se snadno přeceňují nebo naopak podceňují, protože ve skutečnosti řeší jen jednu konkrétní věc — vlhkost. Co membrána udělá a co ne, se vyplatí znát ještě před nákupem, aby očekávání od boty odpovídalo tomu, co skutečně nabízí.

Co membrána řeší

Membrána je tenká vrstva mezi svrškem a podšívkou, která funguje jako jednosměrný filtr: vodní páru z potu propouští ven, ale vodu zvenčí — déšť, kaluž, rozbředlý sníh — dovnitř nepustí. Díky tomu noha v botě s membránou nezůstává zevnitř vlhká ani při delším pobytu venku za deště, pokud voda nepřeteče přes horní okraj svršku. U kotníkové obuvi je tahle vlastnost užitečná hlavně v období, kdy se počasí mění ze dne na den a boty se mezi jednotlivými nošeními nestíhají pořádně vysušit.

Co membrána neřeší

Membrána sama o sobě botu nezahřeje. Teplo v obuvi zajišťuje zateplení a podšívka, tedy úplně jiná vrstva materiálu, která se s membránou může, ale nemusí kombinovat. Bota s membránou bez zateplení bude v mrazivém počasí chladit stejně jako bota bez membrány — jen navíc udrží nohu suchou. Naopak zateplená bota bez membrány může v suchém a studeném počasí fungovat dobře, ale v dešti nebo mokrém sněhu propustí vlhkost dovnitř. Obě vlastnosti je proto potřeba posuzovat zvlášť, ne předpokládat, že jedna automaticky zahrnuje i tu druhou. Příkladem takového rozdělení je řada Rieker TEX, kterou nese část modelů Rieker — jde o nepromokavou a zároveň prodyšnou membránu, teplo ale i tady dodává až podšívka a zateplení, ne membrána samotná.

Kdy se membrána hodí

Pravidelná chůze v dešti nebo mokrém sněhu, kde bota přichází do styku s vodou opakovaně, ne jen výjimečně.
Přechod přes louže nebo rozbředlý chodník, kde jinak voda snadno projde švem nebo materiálem svršku.
Delší pobyt venku bez možnosti botu mezitím vysušit — cesta do práce, venčení psa, čekání na zastávce.
Kombinace se zateplenou podšívkou na mrazivé dny, kdy má bota zvládnout vlhko i chlad zároveň.

Kdy je membrána zbytečná

Pokud boty nosíte hlavně v interiéru, autem od dveří ke dveřím, nebo v suchém a stabilním počasí, membrána nepřidává prakticky nic — naopak o něco snižuje prodyšnost svršku ve srovnání s nezateplenou botou bez ní, protože sama o sobě přidává další vrstvu materiálu navíc. U obuvi na jaro nebo léto, kde jde spíš o vzdušnost než o ochranu před deštěm, dává větší smysl volit model bez membrány a s tenčí, prodyšnější podšívkou. Membrána tedy není vlastnost, kterou by měla mít každá kotníková bota bez rozdílu — jde o volbu podle toho, jak a kde se bota bude nosit nejčastěji.

Membrána a materiál svršku

Membrána se v botě kombinuje jak s koženým, tak se syntetickým svrškem, a princip funguje v obou případech stejně — jde o samostatnou vrstvu skrytou uvnitř konstrukce, ne o vlastnost samotného materiálu navrchu. Rozdíl je spíš v tom, jak se svršek chová bez ní: kůže sama o sobě zvládá krátkodobé vlhko o něco líp než nezateplená syntetika, takže u koženého modelu s membránou jde často o dvojitou jistotu, zatímco u syntetického svršku membrána nahrazuje to, co materiál sám o sobě neumí. Kombinovaný svršek, tedy spojení kůže s textilním nebo syntetickým dílem, se chová podobně jako syntetika — i tady membrána doplňuje to, co povrchový materiál sám nezvládne.

Jaké membrány se u kotníkových bot objevují

Na visačce kotníkové boty nebývá napsáno jen „membrána“, ale obvykle konkrétní jméno. V nabídce se potkáte s těmito:

Gore-Tex (Ara, Legero). Membrána od nezávislého výrobce, který schvaluje konstrukci každé boty, do níž se vrstva zabuduje. Bota se tedy zkouší jako celek.
RiekerTex a starší R-TEX (Rieker) a RemonteTEX (Remonte). Vlastní membránové systémy jedné obuvnické skupiny, u kotníkových bot nejrozšířenější.
DuoTex (Tamaris) a TopDryTex (Josef Seibel). Vlastní řešení značek, která membránu přidávají k jinak běžné vycházkové obuvi.
Amphibiox (Geox). Membrána spojená s prodyšnou podešví, kde vzduch prochází i zespodu boty.

Pokud výrobce jméno neuvádí (u části modelů Caprice nebo Mustang), stojí v parametrech prostě „membrána“. Všechny tyto vrstvy fungují na stejném fyzikálním principu: tekutá voda neprojde, vodní pára ano. Rozdíly, které v praxi poznáte, spočívají v tom, jestli membrána obepíná celou vnitřní botu včetně podlepených švů, nebo jen část svršku, a v tom, kdo za výsledek ručí. U licencované membrány je to dané podmínkami licence, u vlastních systémů výrobce boty. Pro chůzi po městě v dešti a břečce vyhoví kterákoli z nich; jméno membrány proto berte jako informaci, ne jako pořadí kvality.

Péče o membránovou obuv

Membrána vydrží funkční déle, pokud se svršek pravidelně impregnuje — impregnační sprej totiž chrání horní vrstvu materiálu před nasáknutím vodou, zatímco samotná membrána zůstává skrytá uvnitř boty. Bez impregnace se svršek může vodou nasytit i u boty s membránou, což zvyšuje váhu obuvi a prodlužuje dobu schnutí, i když k noze samotné voda neprojde. Botu s membránou sušte vždy při pokojové teplotě, dál od přímého tepla radiátoru nebo topení — vysoká teplota může membránu i lepené spoje časem poškodit. Vycpání papírem pomáhá obuvi udržet tvar a zároveň urychlí odpařování vlhkosti zevnitř.

Jak membránu poznat před nákupem

V popisu modelu bývá membrána uvedená přímo, často pod vlastním označením výrobce, ne jen obecným slovem „nepromokavá". Pokud si nejste jistí, jestli konkrétní pár membránu má, vyplatí se ověřit to v popisu produktu, než v obchodě podle pohledu na svršek — zvenčí totiž membrána na botě není vidět vůbec, protože leží skrytá mezi vrstvami materiálu.

Shrnutí

Membrána řeší vodu a prodyšnost, teplo je samostatná vlastnost, kterou dodává zateplení a podšívka — tuhle dvojici je potřeba u každého modelu posoudit zvlášť. Přehled modelů s touto úpravou najdete na stránce kotníkové boty s membránou, ostatní kotníková obuv je pak souhrnně na stránce kotníkové boty.